Erich Maria Remarque - Jiskra života

Román se odehrává v koncentračním táboře Mellern v období 2. světové války. Vystupují zde dvě strany: vězni v táboře a SS. Jmenovitě za vězně: hl. postava 509, Berger, Lewinsky, Karel, ..., za SS: Weber, Neubauer, Handke ... . Samotní vězni by se dali také rozdělit na dvě skupiny - ti kteří už všechno vzdali a rezignovali na post člověka a jako protiváha jsou zde ještě "žijící", převážně je tvoří tzv. veteráni.
V roli zodpovědných vystupuje hlavně postava 509 a ostatní veteráni, kteří se snaží společně se zkorumpovanými SS zajistit jídlo a jiné potřeby pro ostatní. V táboře se obchoduje naprosto se vším a většinu obchodů zařizuje Lewinksky pomocí svých styků. Na denním pořádku jsou smrti hladem, či jen z nudy SS. Dalo by se říct, že lidé zde přestávají býti lidmi, tak se cítí i vězni, které při příchodu do tábora zbaví veškeré lidskosti, zesměšní je nebo poníž.. Vyjímečně zde můžeme najít postavy neutrální, Neubaer (velitel tábora Mellern), který se spíše než o vraždy a chod tábora zajímá o svou zahradu, jeho pravým opakedm je potom Weber. Sebejistý nacista, který si nic nepřetváří a nedělá si zadní uličky, jako Neubauer.
Prostředí, ve kterém vězni žijí je nutí stát se chtě nechtě jakousi "loutkou" SS, všechny obklopuje smrt a je na denním pořádku, tak že už ji časem nikdo nevnímá. Nicméně časem se v jejich životě objeví nová naděje a to zprávy zvenší že se blíží Američani, což jde vytušit i z reakcí SS.
Román končí příchodem američanů a následným převzetím tábora vězni. Při tomto přepadení umírá postava 509 - zastřelila Webera.
Příběh je plný zápletek převážně ze strany vězňů, tu a tam se jim naskytne nová naděje (v podobě letadla nad táborem, vypálení přilehlého městečka), ale také chvíle velkého zklamání (smrt členů baráku č. 22, bydliště veteránů) a podobně.

Slovo závěrem

Dovolil bych si citaci, kterou jsem zahlédl jako názor na tuto knihu a nezbývá mi než souhlasit:
Takových knih jako je Jiskra života není nikdy dost, a jsou potřeba ,aby si lidé uvědomili jaké zlo bylo v minulosti napácháno a aby se již nic takového v budoucnosti lidstva neopakovalo.

Napsal: k156