Jan Otčenášek - Romeo, Julie a Tma

Jan Otčenášek (*1924)
Romeo, Julie a Tma

Děj knihy se odehrává za druhé světové války, zřejmě v Praze. Vypráví o hrůzách fašismu a lásce dvou mladých lidí.

Student Pavel v tomto období dokončuje maturitu. Pochybuje o jejím významu, protože velká část se skládá z částí jako je Hitlerův životopis v němčině atd. Po skončení jde místo do biografu do parku, kde potká dívku s kufříkem. Po chvíli s ní zkusí promluvit, ale ona odmítá a „vyhání“ ho … Potom se ale dozví že je to dívka žídovského původu, jménem Este a že ji rodiče odvezli do Terezína, ona měla být deportována toho dne, ale nedostavila se na místo. 3 měsíce už od nich nedostala žádný dopis. Otec byl oblíbený lékař. Pavla napadne že by ji mohl ukrýt u sebe… schová ji v pokojíku vedle krejčovny kde pracuje jeho otec .Dělí se s ní o jídlo, kterého je v té době málo. Později se do sebe zamilují. On ji miluje takovou jaká je.
Měla v tom malém pokojíku omezené možnosti jak pohybu tak samotného žití. Vždy se těšila na Pavlův příchod a to bylo pro ní vším. On stále potajmu kradl doma jídlo … Mezitím je ovšem spáchán atentát na Heinricha a všude probíhají popravy, falešná udání a jiné hrůzy. Německo dává ultimáta, do kdy se mají atentátníci vzdát … Nechá ji u sebe, i když ví, že mu i jeho rodině hrozí smrt. V téže domě bydlel kolaborant Rejsek. Otec Pavla se od svého pomocníka dozvídá, že Pavel ukrývá dívku. Dokonce mu při jeho odchodu za Ester dá jídlo … Nechce ale ať se to dozví matka. Ester chce mít s ním dítě – vyspali se spolu (poprvé). Té noci doma slyšel rány z děla kulomety. Chtěl k ní ale vrata byla zamčena protože byl zákaz vycházení. Ráno k domu přijelo fašistické auto a odvezlo malíře, Rejsek křičel: „Tady to máte, všichni jste o tom věděli, teď nás všechny popraví, já nechci umřít!“. Chystal se dobýt k Ester, ale ta už utíkala spojovacími dveřmi do krejčovny – tam ji schoval ten kdo o ní řekl Pavlovu otci – potom Rejska vyhodil. Ester to už nemohla vydržet a tak vyběhla ven z domu. Zpozorovali ji vojáci. Když viděla rodný domek, tátu a mámu padla do trávy. >Když ji jeden z vojáků otočil, udiveně řekl, že to je židovka. Závěr by měl být zřejmý, tím že ji zastřelili, protože celkově to vede jedině k tomuto.

Napsal: k156