Kouření
20.09.2008 22:47Každým dnem, už několik let si neodepřu jeden zlozvyk, cigaretu (a né jednu). Kdy jsem s tím začal? Nevím, někdy ve 13ti nebo tak nějak. Nejdříve to byla jen frajeřina, ale pak se z toho stal návyk, což by nebylo špatné, kdyby zůstalo u návyku fyzického, ale to se změnilo na návyk psychický a to je něco jiného …
Každým dnem, už několik let vstanu a jdu do koupelny, posnídám a vyrazím trošku dříve do školy abych si cestou zapálil, sám nebo se sousedem. Jednu si dám před zastávkou, než přijede tramvaj, další pak ještě cestou do školy na odlehlejším plácku od autobusu.
Každým dnem, už několik let jdu potom do školy a pokračuji v normálním dění. Pak přijde přestávka, při které se již může ze školy a já jako ostatní jdu kam mě vítr vane … Kousek od školy k cestě, kde si opět zapálím. Jednu někdy dvě. Kámoš mi dluží peníze a tak se porozhlídnu a hledám ho, uvidím ho. Zavolám na něj aby přišel a vše se domluví. Zbytek nedopalku odhodím kousek od auta a vyrážím zpět do školy.
Každým dnem, už několik let vstanu a jdu do koupelny. Potom kolem třetí čtvrté ráno se vydám do práce, bohužel mívám často ranní …
Každým dnem, už několik let se obleču a vyjdu ven k autu. Auto je zase obházené nedopalky z cigaret, jeden vidím i mezi stěrači. Co si mám myslet? Nasednu a vydám se do práce…
Každým dnem, už několik let přijíždím kolem 9:30 utahaný a nevyspaný.
Každým dnem, už několik let s radostným pocitem ulehám do postele a pomalu ale jistě usínám, když tu slyším: „Héj Kuba, dlužíš mi kilo pojď sem.“ , „Čekej, musím ještě něco vyřídit …“ Tenhle rozhovor na dálku pokračuje ještě 5 minut a já mám pocit že ještě chvíli tak vyskočím. Když se konečně dořeší hlučné záležitosti okolo dluhu vypukne smích …
Každým dnem, už několik let usínám až po odchodu všech zúčastněných a jen doufám, že usnu tvrdě, než přijde další přestávka. Někdy se podaří někdy ne …
Nečekal jsem to, ale jelikož již nejméně dva lidé nepochopili v čem tento článek spočívá (a nebyli to žádní hlupáci, můžu říct, že jeden měl dokonce titul Ing.)
Takže, jedná se o DVA rozdílné příběhy ... První je jakýkoliv student, který navštěvuje naši školu a kouří oproti tomu druhý (ten pod cigaretou) je příběh člověka, který bydlí v některém z přilehlých bytů .. Doufám že aspoň jednoduchou linii jsem vysvětlil, zbytek by měl být už doufám zřejmý, pokud ale stále máte něco co vám nedává smysl, neostýchejte se zeptat v Návštěvní knize nebo soukromě na email k156@seznam.cz
Napsal: k156
———
Zpět